TYTO HOUBY JSOU SMRTELNÉ: jak poznat, zda jsou houby jedlé a jak poznat otravu

Pavučinec plyšový

Plyšák je nenápadná šepleť, ale ve skutečnosti asi nejzákeřnější houba. Do r. 1958 byl považován za jedlý a neškodný, protože příznaky otravy se objevují až hodně pozdě a nebyly s ním spojovány. Jedy působí velmi pomalu, ale jistě. Smrtelná dávka je udávána jako 30-100 g syrové houby. I pokud člověk přežije, mívá většinou trvalé následky. Tento Pavučinec je naštěstí u nás velmi vzácný a je na seznamu ohrožených druhů. Roste v severním Německu a hlavně Polsku, kde má na svědomí desítky otrav ročně.

Čepičatka jehličnanová

Nenápadná, ale smrtelně jedovatá. Obsahuje stejné toxiny jako Muchomůrka zelená, jen v nižších koncentracích. Smrtelná dávka odpovídá zhruba 13 plodnicím. Je to dřevokazná houba, rostoucí převážně na trouchnivějících jehličnanech. Průměrný houbař si jí ani nevšimne. Nebezpečí hrozí jen fajnšmekrům, slídícím po kulinářské lahůdce, Opeňce měnlivé, které je Čepičatka velmi podobná.

Vláknice začervenalá

Méně známá, avšak o to nebezpečnější houba. Smrtelná dávka je 100 g, čili 2-3 plodnice. Vyskytuje se ale poměrně vzácně, roste od května do července.

Muchomůrka tygrovaná

Na pohled protivná Muchomůrka, ale zdaleka ne tak nebezpečná jako zelená kolegyně. Způsobuje nejvyšší počet otrav, asi 100 ročně. Smrtelné jsou výjimečně, pouze po požití velkého množství. Účinky připomínají spíš alkohol, podobně jako v případě Muchomůrky červené nebo Lysohlávek. Muchomůrka tygrovaná ale obsahuje více toxických látek a je tudíž nebezpečnější.

Závojenka olovová

Poměrně vzácná houba, způsobující silné nevolnosti a při větších dávkách i smrt. Její nebezpečí spočívá v možnosti záměny za další jedlé bílé houby.

Ucháč obecný

Ucháč obecný je problematickou houbou. Dlouho byl považován za jedlý a patřil dokonce mezi tržní houby. Konzumoval se hojně i v ostatních evropských zemích. Otravy nastávaly zřídka a z nejasných příčin. Měly podobný průběh jako faloidní otravy např. Muchomůrkou zelenou, ale v lehčí formě. Dnes víme, že Ucháč za syrova obsahuje jedy, ale jejich množství se liší u každé plodnice. Navíc jejich koncentrace se tepelnou úpravou nebo sušením sníží až 100x. Nicméně i tak Ucháč nelze ke sběru doporučit a je považovaný za houbu jedovatou s možnými smrtelnými následky.

Roste na jaře v březnu až květnu a jeho účinky jsou stále předmětem výzkumu.