5. „Neotvírat troubu“ zní jako hlas od plotny
Některé poznámky působí skoro jako babiččina napomenutí. „Nechat kynout v teple“, „nekrájet horké“ nebo „troubu prvních dvacet minut neotvírat“ jsou zkušenosti převedené do několika slov. Často právě tyto věty rozhodnou, zda se moučník povede. Stojí za to je nepřepisovat do počítače bez rozmyslu.
6. Dvojité množství znamená, že recept měl své publikum
U některých receptů je původní dávka přeškrtnutá a vedle ní stojí „2ד nebo „na plech“. To je stopa po rodinných oslavách, posvícení, školních besídkách nebo návštěvách, které se nevešly k malému stolu. Z obyčejné bábovky se rázem stává jídlo spojené s lidmi.
7. Poznámka „dobré i druhý den“ prozradí domácí provoz
Babičky přemýšlely také nad tím, co vydrží do svačiny, co lze připravit večer předem a co se dá ohřát bez újmy. V sešitě se proto objevují praktické dodatky: „lepší odleželé“, „zamrazit“ nebo „udělat ráno“. Takové rady dávají smysl i dnes, kdy nechceme trávit každý den dlouhé hodiny u sporáku.
8. Jiný rukopis znamená předávání mezi generacemi
Vedle pečlivého písma se objeví tužka dcery, propiska snachy nebo dětský pokus o opsání receptu. Sešit se měnil spolu s rodinou. Někdo doplnil teplotu, jiný upravil množství cukru a další připsal, že místo krému používá tvaroh. Právě díky těmto zásahům zůstává živý, ne zakonzervovaný.









