– Syntéza některých hormonů a neurotransmiterů, jako je estrogen a serotonin, do značné míry závisí na bakteriích, které jsou nedílnou součástí naší střevní flóry. Například existují jasné vědecké důkazy, že nálada, spánek a chování mohou být změněny v důsledku zabíjení bakterií podílejících se na syntéze serotoninu, hormonu štěstí.
Někdy se objeví i deprese
Manické epizody a deprese nejsou neobvyklé vedlejší účinky některých antibiotik, jako jsou například fluorochinolony. Kromě toho se bakterie podílejí i na tvorbě vitamínů, například vitamínu K, který je velmi důležitý pro stimulaci imunitního systému. Kromě jiných funkcí má tento vitamín velmi důležitou roli v metabolismu kostí, tuku a prevenci krvácení. Právě proto se novorozencům v porodnicích podává vitamin K, protože mají nedostatek tohoto vitaminu z důvodu nedostatečného rozvoje střevní flóry, tedy absence bakterií, které vitamin K syntetizují.
- V závislosti na výzkumu se uvádí období minimálně šesti měsíců až několika let, aby se po nasazení antibiotik vytvořila normální bakteriální flóra. Tento proces do značné míry závisí na celkovém stavu a imunitním systému pacientů.
Tichá pandemie je název pro antimikrobiální rezistenci používaný západními médii, aby upozornila na tento významný problém, který v budoucnu negativně ovlivní celé lidstvo.
- Pokud nesnížíme zbytečné užívání antibiotik, obávám se, že se vrátíme do období před objevem penicilinu, kdy každý chirurgický zákrok nebo porod bude rizikovým zákrokem a transplantace orgánů bude zcela nemožná. Dobře si tedy rozmyslete, než se rozhodnete antibiotika užívat sami! Bude tento lék pro vás nebo vaše blízké účinný, když je skutečně potřeba k léčbě život ohrožujících bakteriálních infekcí?
Zároveň mějte na paměti, že oběťmi antimikrobiální rezistence jsou obvykle ti nejslabší, a to děti, starší lidé a lidé s chronickými onemocněními a oslabenou imunitou.
Stále více lidí je odolných vůči antibiotikům
V roce 2019 zemřelo na světě až 1,2 milionu lidí a 5 milionů úmrtí bylo spojeno s antimikrobiální rezistencí. Pokud bude tento trend pokračovat, v důsledku antimikrobiální rezistence bude do roku 2050 na světě ročně zemřít asi 10 milionů, podle odhadů zveřejněných v časopise „The Review on Antimicrobial Resistance“.