Rita Levi Montalkini je italská vědkyně, která v roce 1986 obdržela Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Žila 103 let a takto si udržovala mozek
Rita Levi žila 103 let a za svůj dlouhý a plodný život se jí podařilo získat Nobelovu cenu za vědeckou práci.
Uměla se na věci dívat z jiného úhlu, ale byla vděčná i za nepříjemné životní situace, které z ní udělaly člověka.
„Nejdůležitější částí těla je mozek. Záleží na tom, jak dlouho bude člověk žít a jak naloží se svými životními zdroji,“ dokázala říct Rita Leviová.
Narodila se v roce 1909 v rodině inženýra-umělce. Rita vyrůstala v době, kdy žena měla jediný osud – rodit a vychovávat děti. Kariéra nepřicházela v úvahu.
Ale Rita zvolila jinou cestu. Přihlásil se na lékařskou fakultu na univerzitě v Turíně a po jejím absolvování se rozhodl místo medicíny studovat vědu. Stává se asistentem profesora Giuseppe Livia.
Kvůli diskriminaci Židů se Rita vydává do Bruselu, aby pokračovala ve své práci a rozvoji. Když jí bylo 45 let, vrátila se domů do Německa, kde vydala své první práce. Všimne si jí embryolog Viktor Hamburger a pozve ji do St. Rita souhlasí a stráví tam dalších 30 let svého života. Jejím hlavním objevem byl „nervový růstový faktor“ a za to získala Nobelovu cenu.
Během rozhovoru s Nobelovou cenou se novináři Rity zeptali na její životní styl. Vědkyně přiznala, že spí jen 6 hodin denně, jí jednou denně a hodně čte.
Pokračování na další straně