Čistá utěrka někdy po vytažení z pračky nevoní právě čistotou. Po krátkém použití se nepříjemný odér vrátí a v kuchyni je zase cítit zatuchlina. Otázka, proč utěrky zapáchají, má přitom docela prosté vysvětlení: v látce zůstává směs vlhkosti, mastnoty, zbytků jídla a mikroorganismů. Když se utěrka navíc pere v přeplněné pračce nebo schne pomalu, zápach se snadno udrží.
Naše babičky často utěrky vyvařovaly a sušily na vzduchu. Vyvařování dnes není nutné při každém praní, ale princip zůstává užitečný: utěrka potřebuje dostatečnou teplotu, důkladné vymáchání a rychlé proschnutí.
1. Nenechávejte použité utěrky zmuchlané
Nejčastější chybou je odložit vlhkou utěrku přes okraj dřezu nebo ji strčit do koše na prádlo. V záhybech zůstane teplo a vlhkost, takže se zápach začne tvořit ještě před praním. Po použití ji vždy rozložte přes sušák, madlo trouby nebo jinou čistou tyč. Do koše ji dejte až ve chvíli, kdy je suchá.
Utěrky silně nasáklé vodou, omáčkou nebo mastnotou je lepší prát co nejdříve. Dlouhé skladování vlhkého textilu zápach zbytečně zafixuje.
2. Perte je odděleně od mastného prádla
Utěrka v kuchyni zachytí mnohem víc než jen kapky vody. Nasaje olej, máslo, mléko, šťávu z masa i drobné zbytky jídla. Proto není ideální prát ji společně s běžným oblečením nebo ručníky z koupelny. Kuchyňské utěrky perte zvlášť, případně s podobně znečištěnými hadříky.
Viditelnou mastnou skvrnu před praním krátce opláchněte a podle materiálu ošetřete trochou pracího prostředku. Nepřidávejte k tomu několik různých čističů najednou.